BR103 od firmy Kuehn

Do dneška se barvy starého Orientu neztratily. Pro výrobu barev byly kdysi kameny a minerály pomlety na prášek a následně rozmíchány v barvě. Tak byl zvolen například hematit pro světlou červenou.

Červená barva se v Orientu vyskytovala zvlášť často, protože suroviny byly v přírodě snadno k nalezení. Tak lehké to ale neměla Deutsche Bundesbahn v roce 1987, když její designéři chtěli realizovat novou „Corporate Identity“ bez milosti na téměř každém vozidle. Do té doby byla řada 103 se svým červeno-béžovým TEE barevným řešením nádherným příkladem vydařené průmyslové estetiky, takže akce přelakovaní lokomotiv nevyvolala žádné nadšení nejen u zarytých fanoušků.

V červenci 1987 byl jako první exemplář 103 115-2, tehdy umístěný v domovském depu Frankfurt 1 (Main) ponořen do nové červené šťávy. Vynechána byla světle šedá kontrastní plocha pod oběma stanovišti strojvedoucího. Více než osmdesát ztepilých závodníků ztratilo do roku 1997 svoje noblesní barvy TEE. Kromě sporné orientální červené (RAL 3031) byly u některých exemplářů navíc nastříkány podvozky a mříže ventilátorů na šedohnědou (ale ne u 103 115-2). Zpackání bylo nyní dokonalé a nemálo lidí označovalo proto pyšné 103 s despektem jako „plechovku od Coca Coly“. Předloha pro model od Kühna byla převzata k DB 2. února 1971 pod výrobním číslem 31433 a vyřazena byla 31. května 2000.

Ale nejprve zpátky ke kořenům. Elektrické lokomotivy řady 103 se zapsaly do železničních dějin DB jako žádná jiná řada. V průběhu mezinárodní dopravní výstavy (IVA) v Mnichově byly v roce 1965 prototypové lokomotivy, označené jako E 03, poprvé představeny veřejnosti. Ještě ve stejném desetiletí nasadila DB čtyři exempláře jako rychlíkové lokomotivy. Od roku 1968 byli tito závodníci přeznačeni podle nového číslovacího schématu UIC na 103 001 až 004. Teprve od roku 1970 (až 1974) přišlo do provozu celkem 145 sériových lokomotiv jako 103 101 až 245. Nesly oficiální řadové označení 103.1.

Řada 103.1 byla dlouhou dobu vlajkovou lodí Deutschen Bundesbahn a vypracovala se díky svému vysokému výkonu a designu na jednu z nejznámějších německých lokomotiv. Se svým trvalým výkonem 7.440 kW (10.116 PS) byly sériové lokomotivy při svém nástupu do služby nejsilnější jednodílné elektrické lokomotivy na světě. Již od roku 1997 byly BR 103.1 u Deutschen Bahn AG postupně vyřazovány a nahrazovány řadou BR 101. Lokomotivy dosahovaly v provozu s vlaky IC denní proběh více než 1.000 kilometrů. Trvalý pohyb vozidel na výkonové hranici s rychlostí 200 km/h způsoboval značná opotřebení jinak od základu velmi spolehlivých a extrémně výkonných lokomotiv. V roce 2003 plánovala DB AG vyřazení všech lokomotiv. Přesto je možné i dnes několik těchto vozidel vidět na zvláštních vlacích.

I přes velkou zálohu na vratné plechovky oslavila v dubnu 2010 0,25 litrová plechovka na Coca Colu svůj comeback do chladicích regálů německých supermarketů. Jistě nebyla tato neočekávaná renesance primárním popudem pro Torstena Kühna, aby svoji dobře zavedenou BR 103 prezentoval i ve vzhledu „plechovek na Coca Colu“. Aby se i přesto nová orientálně červená varianta zapsala do dějin, zvolil výrobce z Rheinbreitbachu jako předlohu 103 115-2 – tedy první exemplář DB, který padl do orientálního kbelíku.

Provedení

Ušlechtilý závodník od Kühna je poháněn silným pětipólovým motorem se dvěma setrvačníky na čtyři vnější nápravy. Dobrá tažná síla je podporována dvěma diagonálně umístěnými bandážemi. Velmi tiše běžící motor je (z hlediska servisu příjemně) zacvaknut a vyznačuje se v celém rozsahu regulace jemnou reakcí. Nadchnout nás může spolehlivé sbírání proudu (ze všech kol), vysoká tažná síla a výběhové vlastnosti modelu – výběh na dvě délky lokomotivy je nadprůměrně dobrý. Nejvyšší rychlost předlohy (200 km/h) je při 12 V překročena jen nepatrně a zůstává pohodlně v toleranci dle NEM. Šachta pro spřáhlo, vedená kulisou, je osazena praktickým krátkým spřáhlem.

Plastová skříň se zvedne nahoru po lehkém rozepření v prostoru dveří. Jak se ani nedá od modelu od Kühna jinak čekat, je vnitřní řešení daleko od běžného chumáče vodičů. Model je samozřejmě vybaven 6-pólovým rozhraním dle NEM 651. Jako vhodný dekodér doporučuje výrobce N-025-P z vlastní produkce. Čelní osvětlení, přepínané podle směru jízdy, je realizováno pomocí bezúdržbových svítivých diod. Po osazení dekodéru jsou navíc koncová světla spínatelná samostatně. Skutečný provoz z troleje je možný po jednoduchém přepájení, dobře popsaném v návodu k použití.

Vzhled

Výrazný tvar a sporné barevné řešení předlohy, které se usídlilo v epoše IV a ještě nese nápadné logo DB, jsou výborně vystiženy. Matové, tvarově členité kryty podvozků se samostatně nasazenými tlumiči kývání, modelově věrně strukturovaná kola i volně uložené přívody k ložiskům kol a magnetům Indusi se postarají o excelentní vzhled. Trubky pro pískování se nacházejí téměř v rovině kol. Rušivé dělicí roviny formy nejsou na „špičkách vajíček“ téměř znatelné.

Podle očekávání byly zvládnuty i popisy, čisté i pod lupou a hedvábně matový lak. Přitom Kühn nezapomněl objímky žárovek rozlišit barevně. Mnoho práce odvedli v Rheinbreinbachu při kopii otevíracího mechanismu přesně usazených postranních oken. Zvědavý pohled na stanoviště strojvedoucího odhaluje napodobeninu pracoviště, která ale nedosahuje až k podlaze.

S velkou pečlivostí byla vymodelována „zahrádka na střeše“. Věrně podle předlohy je 103 115-2 vybavena dvěma polopantografy typu SBS 65. Vrcholem jsou rovněž filigránsky strukturované mříže ventilátorů, střešní vedení v měřítkové „tloušťce“ a rovněž láskyplně ztvárněné střešní izolátory.

V principu je Kühnova „plechovka od Coca Coly“ typický model „Ready-to-Run“. Přesto je v krabičce přiložen sáček s dalšími díly. O oprávněnosti zde uložených drobných dílů poskytuje ale přiložený návod rozporuplné údaje.

Závěr

„Have a Coke!“: Nemusíte být obdivovatelem orientálních barev nebo osvěžujícího nápoje, aby se vám nová varianta řady 103 od Kühna jevila sympaticky. 140 Euro je za model s naprosto přesvědčivými jízdními vlastnostmi férová cena. V případě zájmu je ale potřeba sáhnout po ní rychle: výrobek 32520 je jednorázová série!

Autor: Horst Wild www.kuehn-modell.de
Překlad: Pavel Štěpánek

Originál článku